1. Předení není automaticky známkou štěstí

Kočka může příst, když je v klidu a užívá si společnost člověka. Některé kočky ale předou také při stresu nebo bolesti. Pokud se najednou schovávají, odmítají potravu nebo se hůře pohybují, samotné předení není ujištěním, že se nic neděje.

Místo otázky „Přede, takže je šťastná?“ si polož otázku „Jak se dnes chová celkově?“ U předení stejně jako u dalších zvuků záleží na situaci.

2. Předení se objevuje už v raném kontaktu

Předení souvisí také s komunikací mezi koťaty a jejich matkou. Je součástí souboru zvuků a dotykových signálů, který kočky používají při blízkém kontaktu. Není proto překvapivé, že se objevuje i ve vztahu s člověkem.

Kočky však nejsou stejné. Některá přede hlasitě, jiná téměř neslyšně. Nedělej z hlasitosti univerzální měřítko důvěry nebo náklonnosti.

3. Některé kočky používají „naléhavé“ předení

Výzkumníci popsali zvláštní typ předení při žádosti o potravu. V jeho hlubším zvuku se může objevit výraznější vysokofrekvenční složka, která posluchačům zní naléhavěji než běžné předení.

Ve studii publikované v Current Biology hodnotili lidé nahrávky tohoto „prosebného“ předení jako urgentnější. Neznamená to, že to dělá každá kočka nebo že nás vědomě „manipuluje“ jako člověk. Ukazuje to, jak jemně se mohou kočičí signály lišit podle situace.

Zkus si všimnout

Přede tvá kočka jinak při odpočinku a jinak těsně před krmením? Sleduj rozdíl, ale nedělej závěry jen ze zvuku.

Odborné zdroje a další čtení

Článek rozvíjí témata Petmee a vychází z dostupných odborných doporučení. Text nenahrazuje veterinární vyšetření.